2016-01

Vloženo 21. března 2016, zobrazeno 2831×

Přesto, že letos byla dost mizerná zima, jsme se vydali na rodinnou lyžovačku na Dolní Moravu. A to bych nebyl já, abych nevymyslel nějaké zpestření celé akce. Za dva týdny jsem měl odjíždět na zimní focení do Dolomit a tak jsem tento víkend pojal jako testovací. S Vojtou jsme nabalili stan, spacáky a všechno nutné vybavení na zimní nocování a po příjezdu jsme opustili zbytek rodiny, který zůstal spát v autě. Naším cílem byla rozhledna Klepáč. V čerstvě napadaném sněhu to nešlo nejlépe, ale zvládli jsme to. Večer byla veliká mlha, na focení nebylo pomyšlení. Tak jsme alespoň tréninkově přenocovali.
Sobotní ráno bylo -14°C, a mlha spolu se sněžením způsobila, že jsme foťáky opět ani nevytáhli. Sbalili jsme stan a šli zpět k autu. Celý den jsme si užívali lyžovačku na perfektně upravených svazích. Kolem poledne se začaly mraky trhat a vysvitlo i sluníčko. To nám dávalo novou naději na druhý fotící pokus. Večer už bylo zcela jasno, a tak jsme z rozhledny sledovali dění kolem nás. Nejvíce se nám líbily jak šňůry perel osvětlení podél cest. Námraza na všem kolem nás změnila přírodu k nepoznání. Ráno vstáváme v 6 hodin, je jen -11°C. Spalo se nám pohádkově a vůbec nám nebyla zima. Je naprosté jasno, jen v údolí se válí mraky, zvláště na polské straně. Rychle s foťáky stoupáme na vrchol rozhledny a kocháme se. Po chvilce začínáme fotit tu krásu kolem nás. Ve třičtvrtě na osm sluníčko ukazuje první paprsky. Vše rázem mění barvu z tmavomodré na růžovou. Po pár minutách se slunce přehouplo nad obzor a příroda dostává zcela běžný ráz. Nedá nám to a fotíme alespoň zasněžené stromy. Pak rychle balíme a hurá k autu a na sjezdovku.
Nad černou sjezdovkou vznikla v loňském roce pozoruhodná stavba. Nebudu se pouštět do diskusí typu jestli sem tato stavba patří či nikoli a raději se budu jako technik kochat jejím technickým provedením. Stezka v oblacích je po technické stránce úžasná. Od vstupního objektu se pomalu dostáváme v různých serpentýnách výše a výše. K vrcholu je to 710 m! Při pohledu pod nohy se nám svírá žaludek a tak se raději díváme na krásně zasněženou krajinu kolem Králického Sněžníku. Po hodině se zase dostáváme zpátky na pevnou zem a až do večera příjemně lyžujeme.
Jsem rád, že se test vydařil na jedničku a ještě k tomu vzniklo pár publikovatelných fotek. Za tři dny přichází obleva...